Povinně zveřejňované informace Hlavní město Praha Portál MČ Praha 1

Odbor živnostenský

Odbor živnostenský vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, zákonem o živnostenských úřadech a zákonem o volném pohybu služeb. Činnosti vykonávané živnostenským odborem jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Plní funkci Centrálního registračního místa (CRM), Jednotného kontaktního místa (JKM) a další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. Je provozovatelem živnostenského rejstříku.

Kontakty odboru

Kontakty

Organizace živnostenské správy

Základní informace o živnostenských úřadech

Obecní živnostenský úřad

V hlavním městě Praze působí celkem 22 obecních živnostenských úřadů. Ohlásit živnost, podat žádost o koncesi, oznámit změnu, provozovnu nebo doplnit obor, můžete u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu, aniž byste se museli zabývat tím, kde máte bydliště či sídlo, zda jste fyzickou či právnickou osobou. Přehled pražských obecních živnostenských úřadů naleznete pod tímto odkazem. Přehled obecních živnostenských úřadů v České republice je k dispozici zde. 

Krajský živnostenský úřad

Magistrát hlavního města Prahy mimo jiné plní roli krajského živnostenského úřadu. Živnost zde proto nevyřídíte.  Je zejména odvolacím orgánem proti rozhodnutím pražských živnostenských úřadů. Činnost vykonává odbor živnostenský a občanskosprávní.

Živnostenský úřad České republiky

Soustavu živnostenských úřadů završuje Živnostenský úřad České republiky.  Jeho roli plní odbor živností a spotřebitelské legislativy Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

Organizační členění zdejšího živnostenského úřadu

Obecní živnostenský úřad v Praze 1 – Odbor živnostenský

Zabezpečuje komplexní výkon státní správy na úseku živnostenského podnikání a volného pohybu služeb v rozsahu stanoveném zákonem o živnostenských úřadech, živnostenským zákonem, zákonem o volném pohybu služeb a souvisejícími předpisy. Podle organizačního řádu ÚMČ Praha 1 se člení na oddělení registrace, oddělení kontrolně správní a oddělení Jednotné kontaktní místo. Provoz odboru zabezpečuje pracoviště sekretariátu.

Oddělení registrace

Vykonává celkovou agendu živností a koncesí a plní funkci centrálního registračního místa (od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění přijímá a následně předává například oznámení fyzických osob určená pro sociální a zdravotní správu a to v souvislosti s výkonem jejich živnostenské činnosti).

Oddělení kontrolně správní

Vykonává zejména dozor nad živnostmi a koncesemi v působnosti správního obvodu Prahy 1 dle zpracovaného plánu kontrolní činnosti a na základě podnětů jiných orgánů veřejné moci nebo fyzických či právnických osob. Pro tento úsek správy zajišťuje agendu správního trestání. Při výkonu své dozorové pravomoci kooperuje s ostatními orgány veřejné moci.

Oddělení Jednotné kontaktní místo

Poskytuje poradenství v oblasti služeb na vnitřním trhu Evropské unie (např. o podmínkách dočasného poskytování služeb do ČR nebo jiného členského státu EU, o vysílání zaměstnanců do ČR nebo jiné členské země EU, o uznávání zahraničních kvalifikací v ČR apod.) Od podnikatelů, zejména pokud se jedná o vykonavatele služeb postavených mimo rámec působnosti živnostenského zákona (např. činnost advokátů, architektů, daňových poradců, patentových zástupců, soudních tlumočníků apod.) přijímá a neprodleně předává přihlášky a oznámení, která jsou činěna v souvislosti s výkonem jejich podnikatelské činnosti a jsou určena příslušnému úřadu. Dále přijímá a neprodleně předává podání spojená s uznáváním odborných kvalifikací.

Praktické informace, které se Vám před návštěvou mohou hodit

Před registrací živnosti se Vám možná bude hodit…

  • K jednání budete potřebovat platný doklad totožnosti (např. občanský průkaz, cestovní pas, povolení k pobytu na území ČR apod.).
  • Jednání probíhá a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Správní řád účastníkům řízení dále umožňuje předkládat dokumenty ve slovenském jazyce. Cizinci mohou požádat o doprovod a bezplatné tlumočení, a to např. Integrační centrum Praha.
  • Zájemce o provozování živnosti musí splňovat všeobecné podmínky, a to pro výkon jakékoliv živnosti (člověk musí být plně svéprávný, bezúhonný ve smyslu živnostenského zákona a nesmí u něho trvat žádná z překážek jako je např. zákaz činnosti provozování živnosti, konkurz, insolvence). U právnické osoby musí tyto podmínky splňovat statutární orgán. Občan České republiky nebo osoba s trvalým bydlištěm na území ČR, nemusí dokládat výpis z rejstříku trestů, neboť si jej živnostenský úřad dokáže obstarat sám. I splnění ostatních podmínek ověří sám úřad – náhledem do příslušných registrů veřejné správy.
  • Pokud máte bydliště na adrese ohlašovny (úřadě) nebo budete mít sídlo na jiné adrese, než je adresa bydliště, potřebujete souhlas vlastníka s umístěním sídla.
  • Výběr živnosti je na Vás.
  • Zároveň s registrací živnosti můžete požádat také o předání oznámení o vstupu do paušálního režimu, pokud splňujete zákonná kritéria pro vstup, či předání oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti sociální a zdravotní správě. Tuto službu nabízí každý obecní živnostenský úřad.
  • Při vstupu do podnikání se vybírá jednorázový poplatek 1000 Kč a to za libovolné množství živností. Za další ohlášení zaplatíte 500 Kč.
  • U ohlašovacích živností vzniká fyzické osobě právo živnost provozovat dnem jejich ohlášení živnostenskému úřadu. Pokud se v ohlášení nevyskytuje žádná vada, živnostenský úřad Vám do 5 pracovních dnů vydá průkaz o živnostenském podnikání – výpis z živnostenského rejstříku. U zahraniční fyzické osoby (mimo EU) je vznik dále vázán na splnění pobytových podmínek. Koncesi lze zahájit až po vydání kladného rozhodnutí. Na vydání koncese má úřad 30 dnů, resp. 60 dnů pokud se ke koncesi musí vyjádřit orgán státní správy. Právnickým osobám vzniká právo podnikat až dnem zápisu osoby do veřejného (např. obchodní, spolkový) či obdobného rejstříku.
  • Proti vydanému rozhodnutí obecního živnostenského úřadu je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u obecního živnostenského úřadu, který napadené rozhodnutí vydal.

Legislativa

Základní právní úprava živnostenského podnikání

Živnostenský zákon

Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jeho dodržováním upravuje zejména živnostenský zákon. Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o živnostenských úřadech

Působnost a legitimita živnostenských úřadů plyne ze zákona o živnostenských úřadech. Zákon č. 570/1991 Sb. o živnostenských úřadech

Obsahové náplně živností

Podle § 73a živnostenského zákona může vláda vydat nařízení, ve kterém stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností

Zákony pro podnikatele přehledně

Přehled o vybraných informačních povinnostech vyplývajících z aktuálně účinných právních předpisů vztahujících se na podnikání nabízí Databáze informačních povinností

Změny právních předpisů

2027 / 2028

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu (1. 1. 2026, resp. 1. 1. 2028)

Přijetí nového zákona o zbraních a střelivu [90/2024 Sb.], resp. o munici [91/2024 Sb.], má dopad také na živnostenský zákon, z jehož působnosti (§ 3) se dále vylučuje jednak činnost držitelů zbrojních licencí a provozovatelů střelnic, jednak činnost držitelů muničních licencí. Tj. v příloze č. 3 k ŽZ se ruší příslušné živnosti koncesované pro podnikání s municí, zbraněmi a střelivem a pro provádění pyrotechnického průzkumu, provozování střelnic a výuku ve střelbě. Roli povolovacího orgánu pro výkon těchto činností plní Policie České republiky. Změnu provedl změnový zákon 220/2025 Sb., jímž se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici. Zákon má dělenou účinnost – živnostenská část (čl. V body 1 až 7 a 10) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2028. Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti pouze legislativně technická změna živnostenského zákona, a sice ustanovení čl. V bodů 8 a 9.

Změna vyvolaná v souvislosti se změnou trestního zákona a dalších souvisejících předpisů (1. 1. 2027)

Ve spojitosti s přijetím změnového zákona č. 270/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dochází rovněž ke změně živnostenského zákona, do něhož se zavádí povinnost zajistit výkon živností zařazených do přílohy č. 7 k živnostenskému zákonu (poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, psychologického poradenství a diagnostiky, masérských, rekondičních a regeneračních služeb) pouze fyzickými osobami, které nemají záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti (takzvaný dětský certifikát). Existence takového záznamu se považuje za vylučovací důvod – překážku. Novela dále zpřesňuje prokazování bezúhonnosti občany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, resp. zakotvuje možnost prokázání bezúhonnosti obdobně jako mají občané jiných členských států Evropské unie, tj. takzvaným výpisem s přílohou. Hlavním důvodem je skutečnost, že výměna informací o bezúhonnosti osob či o jejich trestné činnosti pomocí informačního systému ECRIS mezi Evropskou unii a Spojeným královstvím funguje i po Brexitu. Dožádání nelze z důvodu státní příslušnosti obejít – žádosti jsou odesílány automaticky. Zákon má dělenou účinnost – živnostenská část (čl. VII) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.

<strong>2026</strong>

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu (1. 1. 2026, resp. 1. 1. 2028)

Přijetí nového zákona o zbraních a střelivu [90/2024 Sb.], resp. o munici [91/2024 Sb.], má dopad také na živnostenský zákon, z jehož působnosti (§ 3) se dále vylučuje jednak činnost držitelů zbrojních licencí a provozovatelů střelnic, jednak činnost držitelů muničních licencí. Tj. v příloze č. 3 k ŽZ se ruší příslušné živnosti koncesované pro podnikání s municí, zbraněmi a střelivem a pro provádění pyrotechnického průzkumu, provozování střelnic a výuku ve střelbě. Roli povolovacího orgánu pro výkon těchto činností plní Policie České republiky. Změnu provedl změnový zákon 220/2025 Sb., jímž se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici. Zákon má dělenou účinnost – živnostenská část (čl. V body 1 až 7 a 10) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2028. Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti pouze legislativně technická změna živnostenského zákona, a sice ustanovení čl. V bodů 8 a 9.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (1. 7. 2026)

Ve spojitosti s přijetím zákona č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele dochází také ke změně živnostenského zákona, do jehož působnosti se zařazuje činnost „psychoterapeutických poradců“. Uvedená změna se projeví v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu, kde dojde k rozšíření předmětu podnikání stávající vázané živnosti „psychologické poradenství a diagnostika“. Nově bude název citované živnosti znít: „Poskytování služeb v oblasti – psychologického poradenství a diagnostiky, – poradenské psychoterapie“. Zákon má dělenou účinnost – živnostenská část (čl. II) nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.

2025

Změna vyvolaná v souvislosti se změnou zákonů v oblasti správy daní  (1. 7. 2025) 

V souvislosti s přijetím změnového zákona č. 218/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní […], dochází také k legislativně technické změně živnostenského zákona. V příloze č. 3 k živnostenskému zákonu (koncesované živnosti) dochází u předmětu podnikání „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ ve sloupci čtvrtém, od 1. 7. 2025, ke změně orgánu vyjadřujícího se k udělení koncese takto: slova „Ministerstvo zemědělství“ se nahrazují slovy „správce spotřební daně“.

Změna vyvolaná v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti (15. 2. 2025)

V souvislosti se zavedením předpisů v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti do právního řádu České republiky dochází ke změně § 3 živnostenského zákona, tj. z jeho působnosti se dále vylučuje „činnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy“, „činnost osob poskytujících služby spojené s virtuálním aktivem“, „činnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva“, „činnost vydavatelů elektronických peněžních tokenů“ a „činnost poskytovatelů služeb skupinového financování“. Do živnostenského zákona byly dále promítnuty změny související s přijetím takzvaného konsolidačního balíčku (především zrušení registrační povinnosti k dani z příjmu fyzických osob). Předmětný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv  vyhlášen 14. 2. 2025 pod č. 32/2025,  a v případě výše uvedených změn nabývá účinnosti dnem po jeho vyhlášení, tj. 15. 2. 2025.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách (1. 1. 2025)

V souvislosti s přijetím nové právní úpravy veřejných dražeb dochází s účinností od 1. 1. 2025 rovněž ke změně živnostenského zákona, kterou provedl změnový zákon č. 251/2023 Sb. Novinky se konkrétně projeví ve změně názvu předmětných živností v příloze č. 2 a 3 k živnostenskému zákonu, resp. rozsahu těchto živností a reformulace požadavků na odbornou způsobilost. Změny mající dopad na stávající držitele „dražebních“ živností (přizpůsobení předmětu podnikání novému znění) budou do živnostenského rejstříku promítnuty nejpozději do 1. 4. 2025.

Změna vyvolaná aktualizací obsahových náplní některých živností (1. 1. 2025)

Legislativně technická změna vládního nařízení č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, reaguje na aktuální znění živnostenského zákona. Nařízení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod č. 458/2024 Sb. a je účinné od 1. 1. 2025.

2024

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (1.1.2024)

Jedná se o legislativně technickou změnu § 73 živnostenského zákona, kde dochází k nahrazení slova „zveřejněna“ slovem „vyhlášena“ a na konci textu se doplnila slova „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“. Zákon byl vyhlášen 6. 11. 2019 ve Sbírce zákonů v částce 120 pod číslem 277/2019 Sb. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2024 (účinnost předpisu byla opakovaně odložena).

2023

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím změnového zákona, kterým se mění zákon o civilním letectví: (1. 1. 2023)

Změnový předpis mimo jiné z režimu živnostenského zákona dále vylučuje provozování bezpilotních systémů držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu. Zákon byl vyhlášen 23. 12. 2022 ve Sbírce zákonů v částce 195 pod číslem 431/2022 Sb. a je účinný od 1. 1. 2023.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím změnového zákona, kterým se mění autorský zákon: (5. 1. 2023)

Změnový předpis mimo jiné z režimu živnostenského zákona dále vylučuje činnost zapsaných prostředníků podle autorského zákona. Zákon byl vyhlášen 21. 12. 2022 ve Sbírce zákonů v částce 193 pod číslem 429/2022 Sb. a je účinný od 5. 1. 2023.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím změnového zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků: (15. 1. 2023)

Změnový předpis mimo jiné mění procesní stránku vzniku živnostenského oprávnění u obchodních společností a následné vydávání oprávnění. Zákon byl vyhlášen 16. 12. 2022 ve Sbírce zákonů v částce 187 pod číslem 416/2022 Sb. a je účinný od 15. 1. 2023.

2022

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím změnového zákona, kterým se mění zákon o silniční dopravě: (1. 8. 2022)

V souvislosti s transpozicí tzv. balíčku mobility, který reaguje na nové trendy v oblasti mezinárodní nákladní dopravy, dochází mimo jiné ke změně přílohy č. 3 k živnostenskému zákonu (koncesované živnosti), v níž je částečně modifikován předmět podnikání „silniční motorová doprava“. Zákon byl vyhlášen 22. 7. 2022 ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 217/2022 Sb. a je účinný od 1. 8. 2022.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím změnového zákona, kterým se mění zákon o platebním styku: (1. 7. 2022)

V souvislosti se zavedením nové licenční kategorie – poskytování dynamické směny měn – byl změněn rovněž živnostenský zákon, do jehož § 3 bylo nově doplněno, že činnost poskytovatelů služby dynamické směny měn není živností ve smyslu tohoto zákona. Zákon byl vyhlášen 27. 5. 2022 ve Sbírce zákonů v částce 64 pod číslem 129/2022 Sb. a je účinný od 1. 7. 2022.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím změnového zákona, kterým se mění energetický zákon: (1.7.2022)

V souvislosti se změnou energetického zákona se mění rovněž živnostenský zákon. Do § 3 živnostenského zákona se nově doplňuje, že zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích není živností ve smyslu tohoto zákona. Zákon byl vyhlášen 8. 10. 2021 ve Sbírce zákonů v částce 162 pod číslem 362/2021 Sb. a je účinný od 1. 7. 2022.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákonů o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (1.2.2022)

Změna souvisí s novou koncepcí legislativního zakotvení právního titulu pro využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Např. v § 60 živnostenského zákona se z tohoto důvodu ruší odstavce 11 až 16.  Zákon byl vyhlášen 9. 7. 2021 ve Sbírce zákonů v částce 113 pod číslem 261/2021 Sb. a je účinný od 1. 2. 2022.

2021

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o občanských průkazech (2.8.2021)

Jedná se o legislativně technickou změnu § 45 odst. 2 písm. i) živnostenského zákona, ve znění zákona č. 169/2012 Sb. Slova „zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen „titul nebo vědecká hodnost“)“ se zrušují. Zákon byl vyhlášen 19. 7. 2021 ve Sbírce zákonů v částce 117 pod číslem 270/2021 Sb. a je účinný od 2. 8. 2021.

Změna nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností (1.7.2021)

Provedená úprava reflektuje na změny živnostenského zákona, ke kterým od poslední novelizace nařízení  v roce 2019 došlo. Zejména se nově vymezuje obsahová náplň k vázané živnosti „realitní zprostředkování“ a nových oborů živnosti volné „poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ a „poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“. Nařízení bylo vyhlášeno 26. 5. 2021 ve Sbírce zákonů v částce 89 pod číslem 208/2021 Sb. a je účinné od 1. 7. 2021.

Změna zákona o realitním zprostředkování (1.7.2021)

Novela provedená změnovým zákonem o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast realitního zprostředkování prodlužuje lhůtu k splnění, resp. doložení, podmínky odborné způsobilosti pro provozování živnosti vázané „Realitní zprostředkování“. Podmínkou je bezodkladné ohlášení citované živnosti a doložení průkazu způsobilosti k této živnosti podle přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu, a to nejpozději do 31. prosince 2021. Zákon byl vyhlášen dne 30. 6. 2021 ve Sbírce zákonů v částce 106 pod číslem 249/2021 Sb.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o skutečných majitelích (1.6.2021)

Jedná se o legislativně technickou změnu § 8a, 46 a 49 živnostenského zákona, která byla vyvolána v důsledku přijetí zákona o evidenci skutečných majitelů. Zákon byl vyhlášen 17. 12. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 218 pod číslem 527/2020 (část mj. viz čl. VI bod 2, 3, 7 a 10 nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů) Sb. a je účinný od 1. 6. 2021.

Změna vyvolaná v souvislosti přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích (1.1.2021)

V obou případech se ve své podstatě nejedná o věcnou, ale pouze o legislativně technickou změnu § 3 živnostenského zákona, a výkon znalecké, tlumočnické i překladatelské činnosti i nadále není živností. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 110 pod číslem 255/2019 Sb., resp. v částce 148 pod číslem 354/2019 Sb. a je účinný od 1. 1. 2021.

Změna vyvolaná v souvislosti s novelou zákona o opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní (1.1.2021)

V návaznosti na terminologické úpravy zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění dalších souvisejících zákonů se přizpůsobuje terminologie souvisejících zákonů, resp. zákonů, které pracují s instituty z oblasti zákazu chemických zbraní. V případě živnostenského zákona se změna týká ustanovení v § 3 odst. 3 písm. u) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., takto: slova „vysoce nebezpečnými látkami“ se nahrazují slovy „látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení“. Zákon byl vyhlášen 6. 8. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 134 pod číslem 336/2020 Sb. a je účinný od 1. 1. 2021.

Změna vyvolaná v souvislosti přijetím změnového zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (1.1.2021)

Změna rozšiřuje stávající vylučovací důvody z provozování živnosti právnickými osobami (§ 8a), do živnostenského zákona zařazuje novou přílohu č. 6, jež nově konstituuje seznam živností a oborů živnosti volné, jejichž výkon právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osob, která je členem jejího statutárního orgánu a oborů živnosti volné podléhajících povinnému ohlášení. Zákon byl vyhlášen 17. 12. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 218 pod číslem 527/2020 (část – mj. čl. VI bodů 2, 3, 7 a 10 nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů) ) Sb. a je účinný od 1. 1. 2021.

Změna vyvolaná v souvislosti přijetím změnového zákona o daních z příjmů (1.1.2021)

Změna spočívá v rozšíření nabídky služeb živnostenských úřadů. Od 1. 1. 2021 budou moci začínající podnikatelé spolu s ohlášením živnosti (žádostí o koncesi) podat podle § 45b živnostenského zákona mimo přihlášky k dani z příjmu nebo silniční dani také oznámení o vstupu do paušálního režimu. Zákon byl vyhlášen 18. 12. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 221 pod číslem 540/2020 Sb. a je účinný  od 1. 1. 2021.

Změna vyvolaná v souvislosti přijetím zákona o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností (1.1.2021)

V případě živnostenského zákona se jedná pouze o legislativně technickou změnu § 3 živnostenského zákona, která potvrzuje status quo, kdy se činnost provozovatelů kolektivních systémů nepovažuje za živnost. Zákon byl vyhlášen 23. 12. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 223 pod číslem 543/2020 Sb. a je účinný od 1. 1. 2021.

2020

Změna živnostenského zákona (1. 11. 2020)

Změna posouvá účinnost zákona č. 117/2020 Sb., kterým byl změněn živnostenský zákon a další související zákony na 1. 1. 2021. Nová právní úprava zavedla regulaci pro oblast průvodcovských služeb, tím, že poskytování těchto služeb mimo jiné podmínila vydáním českého národního průkazu průvodce, o jehož vydání mělo být původně možné požádat od 1. 11. 2020. Zákon byl vyhlášen dne 22. 10. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 170 pod číslem 422/2020 Sb. a je účinný od 1. 11. 2020.

Změna vyvolaná v souvislosti s novelou zákona o ochraně spotřebitele (1.7.2020)

Změna reaguje na rozšíření předmětu a rozsahu úpravy zákona o ochraně spotřebitele, k němuž došlo z důvodu adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2017/2394, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů. Příloha č. 3 k zákonu o ochraně spotřebitele stanovila působnost příslušných orgánů pro konkrétní oblasti upravené předpisy Evropské unie uvedené v příloze výše citovaného nařízení. Z tohoto důvodu byl například z živnostenského zákona vypuštěn § 59 (včetně poznámek pod čarou č. 40a a 40b). Zákon byl vyhlášen 12. 5. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 88 pod číslem 238/2020 Sb. a je účinný od 1. 7. 2020.

Změna vyvolaná v souvislosti s novelou zákona o realitním zprostředkování (25.4.2020)

Novela zákona o realitním zprostředkování prodloužila lhůtu pro přechod z živnosti volné na živnost vázanou. Nově lze bezplatný přechod provést do 3. března 2021. Podmínkou je doložení požadované odborné  způsobilosti a splnění všeobecných podmínek stanovených pro provozování živnosti. Zákon byl vyhlášen 24. 4. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 69 pod číslem 190/2020 Sb. a je účinný od 25. 4. 2020.

Změna vyvolaná v souvislosti s novelou zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (24.4.2020)

Novela zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu ukládá online zprostředkovatelům sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu místa, na které jsou poskytovány. Zákon byl vyhlášen 24. 4. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 69 pod číslem 189/2020 Sb. a je účinný od 24. 4. 2020.

Změna vyvolaná v souvislosti s novelou zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (1.11.2020 a 1.1.2021)

Počínaje 1. 1. 2021 může profesi průvodce vykonávat pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce, a která má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle živnostenského zákona. O vydání průkazu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu bude možné požádat spolu s ohlášením živnosti. Živnostenský úřad žádost předá Ministerstvu pro místní rozvoj. O vydání bude možné požádat od 1. 11. 2020. Zákon byl vyhlášen 24. 3. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 43 pod číslem 117/2020 Sb. a je účinný od 1. 11. 2020 s výjimkou ustanovení čl. II bodu 4 (§ 12 odst. 2), které nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2021.

Změna vyvolaná v souvislosti s novelou zákona o silniční dopravě (1.7.2020)

Novela silničního zákona mimo jiné mění také živnostenský zákon. Pro tzv. malou dopravu se upouští od vydávání stanoviska dopravního úřadu k podané žádosti o koncesi pro provozování silniční dopravy malými vozidly. Objektivně tak dochází ke zkrácení zákonné lhůty, ve které musí živnostenský úřad rozhodnout o udělení/ neudělení koncese z 60 na 30 dnů. K provozování silniční dopravy velkými vozidly je stanovisko dopravního úřadu i nadále nezbytné, a stejně tak je zachována 60 denní lhůta. Změnový zákon byl vyhlášen 24. 3. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 43 pod číslem 115/2020 Sb. a je účinný od 1. 7. 2020.

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o realitním zprostředkování (3.3.2020)

Do přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu se zařazuje nová živnost „realitní zprostředkování“ a současně se zužuje rozsah živnosti volné vymezené přílohou č. 4 k živnostenskému zákonu. Zákon o realitním zprostředkování byl vyhlášen 17. 2. 2020 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv – částce 18 pod číslem 39/2020 Sb. a je účinný od 3. 3. 2020.

2019

Změna zákona o pobytu cizinců (31. 7. 2019)

Do § 70 živnostenského zákona byla promítnuta skutečnost, že dvě dříve platné směrnice, upravující pobyt za účelem vědeckého výzkumu a za účelem studia, byly nahrazeny směrnicí 2016/801/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Jedná se tak především o legislativně technickou změnu související se sloučením obsahu dvou směrnic do jednoho právního aktu. Změna dopadá pouze na občany tzv. třetích zemí – občanů EU se netýká. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 77 pod číslem 176/2019 Sb. a je účinný od 31. 7. 2019.

2018

Změna vyvolaná v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění (1. 12. 2018)

Do přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu se vkládá nová živnost vázaná s předmětem podnikání „Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“. K výkonu této živnosti postačuje „střední vzdělání s maturitní zkouškou“. Zákon byl vyhlášen 16. 8. 2018 ve Sbírce zákonů v částce 87 pod číslem 171/2018 Sb. a je účinný od 1. 12. 2018.

Změna zákona o podnikání v cestovním ruchu (1. 7. 2018)

V příloze č. 3 k živnostenskému zákonu dochází ke změně u předmětu podnikání „provozování cestovní kanceláře“. Nově se tento předmět podnikání člení na a) pořádání zájezdů nebo b) zprostředkování spojených cestovních služeb. Prokazování odborné kvalifikace zůstává nedotčeno. Ti, kteří hodlají ve zprostředkování spojených cestovních služeb pokračovat i nadále, musí požádat o změnu rozsahu koncese případně o ni nově požádat. Pokud tak neučiní do 1. 8. 2018, oprávnění ke zprostředkování spojených cestovních služeb následující den zaniká (2. 8. 2018). Zákon byl vyhlášen 15. 6. 2018 ve Sbírce zákonů v částce 56 pod číslem 111/2018 Sb. a je účinný od 1. července 2018. Platné znění s vyznačením změn naleznete zde.

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (3. 1. 2018)

Podobně jako u jiných činností regulovaných zákonem o podnikání na kapitálovém trhu se i u poskytování služeb hlášení údajů a u činnosti akreditované osoby podle výše uvedeného zákona v § 3 živnostenského zákona stanovuje, že tyto činnosti nejsou živností, protože se u nich vyžaduje povolení/akreditace České národní banky. Do § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona se za slovo „agentur,“ doplňují slova „činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“.

Zákon byl vyhlášen 14. 7. 2017 ve Sbírce zákonů v částce 73 pod číslem 204/2017 Sb.  a je účinný od 3. 1. 2018.

2017

Změna zákona o civilním letectví (16. 11. 2017)

Tyto činnosti (zejména činnost dopravního pilota) nelze vykonávat na základě živnostenského oprávnění. Do § 3 odst. 3 písm. v) živnostenského zákona se za slova „poskytování leteckých služeb“ vkládají slova „, činnost výkonných letců„. Zákon byl vyhlášen 18. 8. 2017 ve Sbírce zákonů v částce 90 pod číslem 261/2017 Sb. a je účinný od 16. 11. 2017.

Změna živnostenského zákona (30. 9. 2017) 

Novela odstraňuje omezení podnikatelů, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění, provozovat živnost v příbuzném oboru. Dále sjednocuje délku trvání překážky provozování živnosti pro všechny kategorie podnikajících osob. Zpřesňuje možnost činit podání vůči finančnímu úřadu prostřednictvím živnostenských úřadů (Centrálních registračních míst). O předání podání může požádat podnikatel (fyzická i právnická osoba) jen v případě, že se týkají daní z příjmů a silniční daně. V neposlední řadě se zavádí možnost vydání tzv. hromadné sestavy o konkrétním podnikateli v rozsahu vymezeném v žádosti (např. podle sídla, umístění provozovny nebo podle konkrétní živnosti). V příloze č. 2 k živnostenskému zákonu byla zrušena vázaná živnost s předmětem podnikání „zpracování návrhu katalogizačních dat“.  Činnost lze po novele vykonávat v rámci živnosti volné – oboru č. 60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Změny provede živnostenský úřad sám. Zákon byl vyhlášen 15. 9. 2017 ve Sbírce zákonů v částce 102 pod číslem 289/2017 Sb. a je účinný od 30. 9. 2017.

Změna zákona o pohřebnictví (1. 9. 2017)

Zájemce, který hodlá poskytovat pohřební služby, balzamaci a konzervaci nebo provozovat krematorium, musí disponovat rovněž profesní kvalifikací pro danou činnost. Stávající provozovatelé výše uvedených služeb musí vydat řád pro provádění balzamace a konzervace, případně pro provozování pohřební služby, a zaslat jej ke schválení krajské hygienické stanici příslušné podle sídla provozovatele do 1. září 2018.  Živnostenská oprávnění k provozování pohřební služby, provozování krematorií a provozování balzamace a konzervace, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. Nový systém nahrazující rekvalifikační kurzy profesními kvalifikacemi podle zákona č. 179/2006 Sb. je povinný až pro nové žadatele. Zákon byl vyhlášen 10. 7. 2017 ve Sbírce zákonů v částce 71 pod číslem 193/2017 Sb. a je účinný od 1. 9. 2017.

Právě se projednává - zákony v legislativním procesu

Návrhy zákonů, kterými se zákonodárci právě zabývají, a které mají dopad na oblast živnostenského podnikání, naleznete na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přehled živností

Příloha č. 1 - živnosti řemeslné

Řemeslné živnosti (§ 20 živnostenského zákona):

Příloha č. 2 - živnosti vázané

Vázané živnosti (§ 23 a 24 živnostenského zákona):

Příloha č. 3 - živnosti koncesované

Koncesované živnosti (§ 26 a 27 živnostenského zákona):

Příloha č. 4 - živnost volná a její obory

Živnost volná (§ 25 odst. 2 živnostenského zákona):

Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Obory činností náležející do živnosti volné:

  1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost
  2. Činnost odborného lesního hospodáře a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov
  3. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky
  4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
  5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)
  6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna
  7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků
  8. Pěstitelské pálení
  9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů
  10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků
  11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží
  12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků
  13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů
  14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce
  15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů
  16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv
  17. Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a  kosmetických přípravků
  18. Výroba hnojiv
  19. Výroba plastových a pryžových výrobků
  20. Výroba a zpracování skla
  21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků
  22. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků
  23. Broušení technického a šperkového kamene
  24. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin
  25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
  26. Umělecko-řemeslné zpracování kovů
  27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů
  28. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení
  29. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí
  30. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost
  31. Výroba strojů a zařízení
  32. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií
  33. Stavba a výroba plavidel
  34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení
  35. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku
  36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků
  37. Výroba a opravy čalounických výrobků
  38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků
  39. Výroba zdravotnických prostředků
  40. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření
  41. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů
  42. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu
  43. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody
  44. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)
  45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti
  46. Sklenářské práce, rámování a paspartování
  47. Zprostředkování obchodu a služeb
  48. Velkoobchod a maloobchod
  49. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím
  50. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
  51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)
  52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě
  53. Zasilatelství a zastupování v celním řízení
  54.  Zrušen
  55. Ubytovací služby
  56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály
  57. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří
  58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí
  59. Pronájem a půjčování věcí movitých
  60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků
  61. Projektování pozemkových úprav
  62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce
  63. Projektování elektrických zařízení
  64. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd
  65. Testování, měření, analýzy a kontroly
  66. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení
  67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling
  68. Fotografické služby
  69. Překladatelská a tlumočnická činnost
  70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy
  71. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu
  72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti
  73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
  74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
  75. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží
  76. Poskytování technických služeb
  77. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel
  78. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu
  79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost
  80. Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
  81. Zrušen
  82. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené

Příloha č. 5 - odborná způsobilost pro výkon živností zaměstnanci

Živnosti, jejichž výkon podnikatel musí zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost podle § 7 odst. 6 živnostenského zákona. Jedná se o tyto živnosti:

Příloha č. 6 - obor živnosti volné podléhající povinnému ohlášení

Níže uvedený obor živnosti volné, pakliže jej podnikatel vykonává, podléhá povinnému ohlášení.

Mimo to je k výkonu tohoto oboru a vázané živnosti: činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, právnickou osobou vyžadována bezúhonnost (§ 8a živnostenského zákona) jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.

Informační materiály

Příručky
Průvodce podnikáním
Informace a upozornění

Podání

Osobní podání

Podání podle živnostenského zákona můžete učinit osobně u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu, který vás následně provede celým administrativně správním procesem  (v průběhu započatého procesu nelze živnostenský měnit). Termín návštěvy zdejšího živnostenského úřadu si můžete dopředu rezervovat. V úředních hodinách si na vyvolávacím zařízení zvolíte tlačítko požadované služby. Řádně vyplněné podání lze rovněž zaslat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jej zanechat v podatelně úřadu. Alternativně lze využít Czech POINT. Příslušné formuláře (ke stažení) naleznete zde.

Elektronické podání

Datová schránka

Podnikatelé mohou veškerá podání vůči živnostenskému úřadu činit prostřednictvím své datové schránky. ID Datové schránky živnostenského úřadu v Praze 1 (Městská část Praha 1): b4eb2my.

Elektronický formulář, elektronická podatelna

Nejsnáze formuláře vyplníte, a následně také odešlete, v aplikacích dostupných z webového rozhraní Portálu živnostenského podnikání. Podání je také možné zaslat do e-podatelny úřadu: posta@praha1.cz (podání musí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem).

Poplatek při elektronickém způsobu podání

Za vyřízení plně elektronického podání (řádně vyplněné podání musí být živnostenskému úřadu odesláno pomocí elektronického formuláře) zaplatíte 800 Kč. Za další elektronické vyřízení živnosti 400 Kč. 

Elektronický (online) formulář

 Branou k elektronickým službám státu je v případě živností Portál živnostenského podnikání.

Mohlo by Vás zajímat

Živnostenská statistika a přehledy

Městská část Praha 1

K 1. 6. 2026 bylo na území prvního pražského obvodu evidováno celkem 60 570 podnikatelů v režimu živnostenského zákona. Z toho 14 327 tvoří podnikající fyzické osoby a 46 243 tvoří právnické osoby. Zdejší podnikatelé mají  celkem 82 374 platných živnostenských oprávnění, které obhospodařuje zdejší živnostenský úřad.

Sestavy podnikatelů

Živnostenské úřady evidují zejména podnikatele, kteří svou činnost vykonávají podle živnostenského zákona (celá řada činností podléhá jiné regulaci). Zájemci z řad občanů, podnikatelů, médií apod. mohou živnostenský úřad požádat o vydání sestavy podnikatelů a to např. podle předmětu podnikání, ulice, města nebo kraje. Vydání sestavy je zpoplatněno částkou 5 Kč za každý subjekt. Sestavu vydá příslušný živnostenský úřad.  

Statistické přehledy

Podrobnější statistické údaje o podnikatelích jsou dostupné z těchto stránek (mpo.gov.cz)

Tradice živnostenské činnosti

Moderní dějiny živnostenského práva se začaly psát roku 1859, kdy byl vydán živnostenský řád, jenž sjednotil dosud roztříštěné podmínky podnikání na území tehdejšího „rakouského“ soustátí, jehož nedílnou součástí země Koruny české byly a zliberalizoval podmínky vstupu do podnikání. K jeho formálnímu zrušení došlo v polovině 60. let 20. stolení, byť již jeho valná část postupem času v praxi nezpůsobovala žádné právní účinky (omezování podnikání v období nesvobody, změna politického systému), a to především v důsledku státem řízeném útlumu soukromého podnikání. K obnovení novodobého živnostenského zákona došlo v roce 1991.

Užitečné odkazy

Nejčastěji se ptáte

Jak je to s podnikáním v oblasti cestovního ruchu?

Podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur je v současné době upraveno zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Prodávat zájezd může pouze provozovatel cestovní kanceláře uzavřením cestovní smlouvy. Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc,

  1. doprava,
  2. ubytování,
  3. jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu.

Živnost " Provozování cestovní kanceláře “ je živností koncesovanou, odborná způsobilost je uvedena v příloze č. 3 živnostenského zákona. Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, podá žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu. Provozovatel cestovní kanceláře je povinen sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelář. Provozovatel cestovní agentury je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti provozovat tuto živnost. Cestovní agentura může:

  • nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,
  • organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,
  • zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.),
  • zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván. Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří.
Dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele. Podle § 23 odst. 5 zákona o ochraně spotřebitele provádějí dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9 až 13, § 14a až 16 a § 18 v oblasti obchodu a služeb obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Informační povinnosti stanovené v § 9 zákona o ochraně spotřebitele:

(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

(2) Povinností uvedených v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti. Informační povinnosti stanovené v § 10 zákona o ochraně spotřebitele:

(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny

  1. názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití,
  2. též údaji o složení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají,
  3. též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.

(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. (3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit. (4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně. (5) Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. (6) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji. (7) Na prodej použitého zboží se ustanovení odstavců 1 až 3 vztahuje pouze přiměřeně. Informační povinnosti stanovené v § 10a zákona o ochraně spotřebitele:

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce odpovídá za označení materiálů použitých v hlavních částech obuvi v souladu s prováděcím právním předpisem a za přesnost informací v označení obsažených. Tyto údaje je povinen poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě Evropské unie, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství. Informační povinnosti stanovené v § 11 zákona o ochraně spotřebitele:

(1) Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 13 a 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce. (2) Jednotlivé informace uvedené v § 9 a 10 mohou být poskytnuty v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam. (3) Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem 10). Informační povinnosti stanovené v § 12 zákona o ochraně spotřebitele:

(1) Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy 11) spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit. (2) Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:

  1. cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti,
  2. stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí,
  3. v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť,
  4. cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není,
  5. vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.

(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně i na informace o způsobech stanovení cen. Informační povinnost stanovená v § 13 zákona o ochraně spotřebitele:

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou (dále jen "reklamace") spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav. Informační povinnost stanovená v § 14a zákona o ochraně spotřebitele:

Provozovatel tržiště (tržnice), včetně obce pronajímající část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji, jsou povinni vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje v rozsahu uvedeném ve zvláštním právním předpise 11d), a předložit ji na žádost dozorovému orgánu. Evidenci je povinen uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu. Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb stanovené v § 15 a § 16 zákona o ochraně spotřebitele: § 15 (1) Umožňuje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen na žádost spotřebitele výrobek předvést.

(2) V případech stanovených zákonem je prodávající povinen řádně vyplnit záruční list. (3) Není-li služba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu služby, její rozsah, jakost, cenu za provedení služby a termín jejího plnění. § 16 (1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky. (3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny. (4) Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je prodávající povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu. V příloze č. 1 zákona o ochraně spotřebitele jsou uvedeny nekalé obchodní praktiky, které jsou za všech okolností považovány za klamavé obchodní praktiky.

V příloze č. 2 zákona o ochraně spotřebitele jsou pak uvedeny nekalé obchodní praktiky, které jsou za všech okolností považovány za agresivní.

Jak poznám, že překračuji rozsah svého živnostenského oprávnění? Provozování činnosti, která je živností bez příslušného živnostenského oprávnění.

Provozování živností je podle živnostenského zákona podnikáním, které je vázáno na přesně vymezená pravidla. Živnost je činností samostatnou, soustavnou, vykonávanou vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, a to v souladu s dalšími podmínkami vymezovanými živnostenským zákonem. K tomu, aby podnikatel mohl provozovat některou ze živností, musí disponovat příslušným živnostenským oprávněním.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Přestupku se dopustí dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané či koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Přestupku se dále dopustí tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané či koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění.

Jaká pokuta při neoprávněném podnikání hrozí?
Neoprávněné podnikání v činnosti, která Fyzická osoba (přestupek): Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (přestupek):
je živností volnou 500 000 Kč 500 000 Kč
je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané 750 000 Kč 750 000 Kč
je předmětem živnosti koncesované 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč
Co je a co není živnost?

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Soustavnost znamená, že určitá činnost je provozována trvale nebo opakovaně (např. sezónní prodej), nebo jde o takovou činnost, jejíž realizace nebo dokončení konečného cíle  si vyžaduje delší dobu. Za živnost tedy nelze obecně považovat jednorázovou, příležitostnou nebo nahodilou činnost.

Samostatnost je základním rysem  podnikatelské činnosti odlišující ji od zaměstnaneckého vztahu. Znamená to zejména samostatné rozhodování podnikatele a organizování  jejího výkonu, o jeho jednotlivých dílčích aktivitách a krocích při podnikání, přičemž se neřídí pokyny jiné osoby. Nejedná se však o samostatnost absolutní, neboť je ve své činnosti vázán řadou okolností (např. přáním zákazníka, dodavatelskými vztahy apod.).

Provozování činnosti vlastním jménem - jde v podstatě o požadavek jednoznačné identifikace osoby podnikatele. Podnikatelé vystupují a činí právní úkony při podnikání  pod svou firmou, názvem a jménem a příjmením, a to v závislosti na tom, zda se jedná o osobu zapsanou či nezapsanou v obchodním rejstříku.

Provozování činnosti na vlastní odpovědnost – podnikatel odpovídá za výsledky své podnikatelské činnosti, nemůže ji přenést na jinou osobu (např. na zaměstnance).

Provozování činnosti za účelem dosažení zisku – zde je rozhodující vlastní podnikatelský záměr, t.j. vykonávat činnost s úmyslem docílit svým podnikáním peněžního příjmu nebo-li zisku, přičemž není rozhodující, zda zisku bude skutečně dosaženo. Nerozhoduje ani, k jakému účelu bude zisku použito.

Z působnosti živnostenského zákona jsou vyloučeny činnosti, které nejsou živnostmi, jejichž taxativní výčet činnosti vyloučených z režimu živnostenského zákona je uveden v § 3 živnostenského zákona.

Živností tak např. není:
  • činnost bank, institucí elektronických peněz, provozovatelů platebních systémů, činnost osob provádějících nebo zprostředkovávajících převody peněžních prostředků, činnost osob podnikajících na základě registrace ke směnárenské činnosti, činnost osob podnikajících na základě devizové licence, pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů, spořitelních a úvěrních družstev, burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
  • pořádání loterií a podobných her,
  • zprostředkování zaměstnání,
  • provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,
  • archivnictví či
  • pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Jaké další povinnosti má podnikatel?

Podnikatel je povinen při provozování živnosti dodržovat povinnosti vyplývající z živnostenského zákona a zvláštních právních předpisů.

Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu . Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště, a zahraniční osoba odštěpný závod, pokud jej zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.

Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo v provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka . Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku. Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti , pokud živnostenský zákona nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje. Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům živnostenského úřadu prokázat totožnost .

Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje , a doložit doklady prokazující provozování živnosti.

Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně. Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Podnikatel, který připravuje mládež na povolání , je povinen se řídit zvláštní právními předpisy (např. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném  a jiném vzdělávání (školský zákon).

Povinnosti podnikatele vztahující se k provozovně
Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna. Mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.

Povinnost podnikatele:

Stálá provozovna

Mobilní provozovna

Automat nebo obdobné zařízení

Označit provozovnu

-obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením

-identifikačním číslem osoby

-jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny

-provozní nebo prodejní dobou určenou pro styk se spotřebiteli

-obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením

-identifikačním číslem -sídlem -jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny

-obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením

-identifikačním číslem -sídlem

Oznámit zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně

ano

ne

ne

Prokázat vlastnické nebo užívací právo k provozovně

ano (na žádost živnostenského úřadu)

ne

ne

Prokázat oprávněnost umístění

ne

ano (na žádost živnostenského úřadu)

ne

Zajistit způsobilost pro provoz

ano

ano

ano

Ustanovit osobu odpovědnou za činnost provozovny

ano

ano

ne

Kdo podnikateli určuje provozní dobu? Žádný právní předpis neupravuje provozní dobu. Provozní doba tak může být omezena například nájemní smlouvou, kolaudačním rozhodnutím apod.

Provozní doba může být např. na tržnicích či tržištích omezena tržním řádem vydaným obcí v přenesené působnosti (ustanovení § 18 živnostenského zákona); v Praze je takovým předpisem nařízení hl. m. Prahy č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů.

V provozovně zaměstnávám cizince, jak je to se znalostí českého jazyka? Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo v provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka.

Jaké náležitosti musí obsahovat účtenky vydané zákazníkovi? Podnikatel  je  povinen  vydat  na žádost zákazníka  doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak — § 31 odst. 14 živnostenského zákona.

Existují pravidla z hlediska reklamního označování provozoven? Jak má označení vypadat?

Ano existují. Tato pravidla jsou soustředěna v manuálu pro kultivovanou Prahu.

Jak probíhá živnostenská kontrola?

Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a  a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese.

Živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, pokud porušení těchto povinností zjistí při výkonu své jiné působnosti, dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně.

Výkon živnostenské kontroly se řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

Kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem, jímž je

  • předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo jiné osobě, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela, jež je přítomna na místě kontroly,
  • doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě; součástí oznámení musí být pověření ke kontrole, anebo seznam kontrolujících, nebo
  • první z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba.

Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Její nepřítomnost ale není důvodem pro přerušení kontroly. Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.

Kontrolující jsou dále oprávněni:

  • požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované osoby, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu kontroly,
  • provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,
  • požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby; v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady,
  • pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
  • v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou osobou,
  • vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly.

Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá.

O výsledcích kontroly se pořizuje protokol. Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. Námitky se podávají písemně, musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním.

Jaké povinnosti má podnikatel při nákupu použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty?
Povinnosti podnikatele při nákupu použitého zboží nebo zboží bez dokladu o nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy upravuje § 31 odst. 4 -7 živnostenského zákona. Identifikace účastníků  se provádí podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (§ 5 a 8). Identifikace spočívá ve zjištění :
  1. u fyzické osoby –  všech jmen a příjmení, rodného čísla a nebylo-li přiděleno, data narození, dále místa narození, pohlaví, trvalého nebo jiného pobytu a státního občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu též její obchodní firmy, odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, místa podnikání a identifikačního čísla,
  2. u právnické osoby -  obchodní firmy nebo názvu včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a).
Při identifikaci fyzické osoby se identifikační údaje zaznamenávají a ověří z průkazu totožnosti,  dále se zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a doba jeho platnosti; současně se ověří shoda podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. U právnické osoby se identifikační údaje zaznamenávají a ověří z dokladu o existenci právnické osoby a provede se identifikace fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamenají se i její identifikační údaje. Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce  a dále předložením plné moci; je-li klient zastoupen zákonným zástupcem, provádí se identifikace zákonného zástupce, zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného. Identifikací předmětu smluvního vztahu zákon rozumí (§ 31 odst. 5 živnostenského zákona): zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci.

Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup .

V případech porušení těchto povinností uloží živnostenský úřad podnikateli pokutu až do výše 1.000.000,-- Kč.

Je třeba podnikatele upozornit i na ustanovení zákona č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, který v noční době mezi 22. a 6 hodinou zakazuje nákup a prodej veškerého použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy (v bazarech a zastavárnách) a výkup odpadu v zařízeních určených ke sběru a výkupu odpadů.

Jak prokazují neexistenci překážky provozování živnosti právnické osoby?
  1. Jak prokazuje neexistenci překážky česká právnická osoba?
  2. Jak prokazuje neexistenci překážky unijní právnická osoba, která v Česku zřizuje odštěpný závod?
  3. Jak prokazuje neexistenci překážky zahraniční právnická osoba z třetí země, která v Česku zřizuje odštěpný závod?

1. Právnická osoba se sídlem na území České republiky [§8 odst. 5 živnostenského zákona]

Česká právnická osoba neexistenci překážky provozování živnosti prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis si vyžádá sám živnostenský úřad, tudíž jej nemusí česká právnická osoba k ohlášení nebo žádosti dokládat.

2. Právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska [§46 odst. 2 písm. a), b) živnostenského zákona]

Unijní právnická osoba neexistenci překážek provozování živnosti prokazuje výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušnou autoritou daného členského státu podle sídla právnické osoby.

Pokud by členský stát takovýto výpis nevydával (seznam má úřad k dispozici) lze doložit čestné prohlášení učiněné před notářem v zemi sídla, že u právnické osoby není překážka provozování živnosti podle §8 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Doklad je platný 3 měsíce od vydání.

3. Právnická osoba se sídlem mimo území EU [§46 odst. 2 písm. a), b) živnostenského zákona]

Zahraniční právnická osoba neexistenci překážek provozování živnosti prokazuje výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušnou autoritou daného státu podle sídla právnické osoby.

Pokud by stát takovýto výpis nevydával (seznam má úřad k dispozici – většina zemí takovýto výpis pravděpodobně nevydává) lze doložit čestné prohlášení učiněné před notářem v zemi sídla, že u právnické osoby není překážka provozování živnosti podle §8 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Doklad je platný 3 měsíce od vydání.

V jakém případě se k ohlášení živnosti připojuje doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území ČR sídlo?
Právnická osoba připojí k ohlášení živnosti doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, v případě není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence ; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Prohlášení nesmí být starší 90 dnů a podpis musí být úředně ověřen.
Kde získá společnost živnostenské oprávnění? Kam se společnost dále zapisuje? Kdo zápis provádí?

Ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi může společnost (právnická osoba) u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Pokud je podání bez závad živnostenský úřad vydá do pěti pracovních dnů výpis z živnostenského rejstříku. Právo podnikat vzniká již zapsané právnické osobě do veřejného rejstříku dnem ohlášení živnosti, v případě žádosti o koncesi dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Právnické osobě, která ještě není zapsána do veřejného či obdobného rejstříku, vzniká právo podnikat až dnem zápisu této osoby do takovéhoto rejstříku. K podání návrhu zápisu do veřejného rejstříku (obchodní, spolkový apod.) slouží inteligentní formulář. Zápis provádí rejstříkový soud nebo notář. Průvodce založením a vznikem obchodní korporace (např. s.r.o. nebo a.s.) naleznete zde.

Jak přeruším nebo zruším živnost, jak mám postupovat?

Živnostenské oprávnění můžete přerušit, ale je nutné vědět, na jak dlouhou dobu živnost přerušujete. Přerušení provozování živnosti lze zapsat do živnostenského rejstříku dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a přerušení živnosti končí dnem uvedeným v oznámení (§31 odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů). Podání můžete učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu .

Požádat o zrušení živnostenského oprávnění můžete na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě. Postačí Vám k tomu pouze doklad totožnosti.

Jaké obory má živnost volná?
Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu. Prokázání odborné ani jiné způsobilosti není podmínkou provozování volné živnosti. Osoba musí splňovat pouze všeobecné podmínky stanovené pro provozování živnosti fyzickými osobami (plná svéprávnost a bezúhonnost). Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Obory činností náležející do živnosti volné: 1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost 2. Činnost odborného lesního hospodáře a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov 3. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky 4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) 6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna 7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků 8. Pěstitelské pálení 9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů 10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků 11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží 12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů 14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce 15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů 16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv 17. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků 18. Výroba hnojiv 19. Výroba plastových a pryžových výrobků 20. Výroba a zpracování skla 21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků 22. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků 23. Broušení technického a šperkového kamene 24. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin 25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26. Umělecko-řemeslné zpracování kovů 27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů 28. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení 29. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí 30. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost 31. Výroba strojů a zařízení 32. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií 33. Stavba a výroba plavidel 34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení 35. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku 36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků 37. Výroba a opravy čalounických výrobků 38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků 39. Výroba zdravotnických prostředků 40. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření 41. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů 42. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu 43. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody 44. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti 46. Sklenářské práce, rámování a paspartování 47. Zprostředkování obchodu a služeb 48. Velkoobchod a maloobchod 49. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím 50. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství 51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy) 52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě 53. Zasilatelství a zastupování v celním řízení 55. Ubytovací služby 56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály 57. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří 58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí 59. Pronájem a půjčování věcí movitých 60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků 61. Projektování pozemkových úprav 62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce 63. Projektování elektrických zařízení 64. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd 65. Testování, měření, analýzy a kontroly 66. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení 67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling 68. Fotografické služby 69. Překladatelská a tlumočnická činnost 70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 71. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu 72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti 73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti 75. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží 76. Poskytování technických služeb 77. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel 78. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu 79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost 80. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené
Jaké jsou podmínky pro zřízení a provoz živnosti v potravinářství (pekařství, cukrářství)?

K provozování pekařství potřebujete živnost řemeslnou živnost „pekařství, cukrářství“. Jedná se o živnost, u které musíte splňovat všeobecné podmínky (plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu a bezúhonnost) tak i zvláštní podmínky provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost, která je upravena v §21 nebo §22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (např. vyučení v oboru, 6letá praxe atd.).

Pokud nesplňujete odbornou způsobilost, můžete si při ohlášení živnosti ustanovit odpovědného zástupce, který odbornou způsobilost splňuje. Provozovna, kde bude živnost vykonávána, musí být k tomu účelu způsobilá podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon). Obecně se podnikání v potravinářství považuje za epidemiologicky závažnou činnost, tudíž je třeba dodržovat řadu potravinářských předpisů. Sekci věnovanou podnikání v potravinářství a činnostem epidemiologicky závažným naleznete na našich stránkách.

Podrobný návod, jak ohlásit živnost řemeslnou, najdete na našich webových stránkách www.praha1.cz

Jaké jsou řemeslné živnosti?

Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 živnostenského zákona:

Část A

  • Řeznictví a uzenářství
  • Mlékárenství
  • Mlynářství
  • Pekařství, cukrářství
  • Pivovarnictví a sladovnictví
  • Zpracování kůží a kožešin
  • Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi
  • Broušení a leptání skla
  • Zpracování gumárenských směsí
  • Zpracování kamene
  • Slévárenství, modelářství
  • Kovářství, podkovářství
  • Obráběčství
  • Zámečnictví, nástrojářství
  • Galvanizérství, smaltérství
  • Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
  • Hodinářství
  • Zlatnictví a klenotnictví
  • Truhlářství, podlahářství
  • Výroba a opravy hudebních nástrojů
  • Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů
  • Zednictví
  • Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
  • Montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel
  • Vodoinstalatérství, topenářství
  • Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny
  • Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny
  • Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení
  • Izolatérství
  • Malířství, lakýrnictví, natěračství
  • Pokrývačství, tesařství
  • Klempířství a oprava karoserií
  • Kamnářství
  • Opravy silničních vozidel
  • Holičství, kadeřnictví

Část B

  • Barvení a chemická úprava textilií
  • Čištění a praní textilu a oděvů
  • Kominictví

Část C

  • Hostinská činnost
  • Kosmetické služby
  • Pedikúra, manikúra

Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o:

  • řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání,
  • řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
  • řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
  • řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo
  • uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
  • ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie (blíže v § 21 odst. 2 a § 7 odst. 5 živnostenského zákona). Výše uvedené doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny doklady o:

  • řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
  • řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v  příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
  • řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
  • řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
  • řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem  školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo
  • vykonání šestileté praxe v oboru.
V jakém případě se k ohlášení živnosti připojuje doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístil podnikatel (fyzická osoba) sídlo?
Fyzická osoba připojí k ohlášení živnosti doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od bydliště (trvalý pobyt na území ČR). K doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí. Má-li fyzická osoba bydliště v sídle obecního úřadu, musí doložit souhlas obce s umístěním místa podnikání v jeho sídle.
Jakým způsobem změním sídlo?
O změnu sídla lze požádat na libovolném obecním živnostenském úřadě. Pokud budete změnu sídla zařizovat například za svojí družku či za svého druha, potřebujete plnou moc k jednání na živnostenském úřadě. Změnu sídla je nutné ohlásit a doložit souhlasem majitele pokud se liší od bydliště nebo pokud je bydliště na adrese sídla ohlašovny. Korespondenční adresa se může od sídla i bydliště lišit, ale je nutno ji ohlásit na živnostenský úřad.
Musí být cizozemské listiny úředně ověřeny a úředně přeloženy?

Ano musí , ale na občany Evropské unie nebo unijní právnické osoby (společnost se sídlem v EU, EHP nebo Švýcarsku) se požadavek na ověření pravosti podpisu a razítka nebo překladu soudním tlumočníkem uplatní pouze v případě pochybností o jejich pravosti či správnosti. Doklad stačí přeložit do českého jazyka (neúředně).

Doklady předkládané občanem jiného než členského státu EU (občan třetího státu) nebo právnickou osobou se sídlem mimo území EU, musí být předloženy včetně jejich překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným v evidenci znalců a tlumočníků , pokud nebyly vydány v českém jazyce. Rovněž pravost podpisu a razítka na dokumentech musí být ověřena .

Pokud je stát, který listinu vydal signatářem tzv. Haagské úmluvy , postačí tzv. apostila. Pokud stát není signatářem Haagské úmluvy, musí být dokument opatřen tzv. superlegalizací. U států, se kterými má Česká republika uzavřenu příslušnou bilaterální smlouvu (dvoustranou úmluvu), se od ověření pravosti podpisu a razítka (podle výše uvedeného) na dokumentu upouští. Podrobnosti naleznete na stránkách ministerstva vnitra nebo ministerstva zahraničních věcí .

Jak prokazuje bezúhonnost fyzická osoba?
  1. Občan ČR nebo osoba s trvalým pobytem na jejím území
  2. Občan jiného členského státu Evropské unie
  3. Občan třetího státu

1.  Občan České republiky nebo osoba s trvalým pobytem v ČR [§6 odst. 3 živnostenského zákona]

Občané České republiky nebo osoby s trvalým bydlištěm na území České republiky bezúhonnost prokazují výpisem z evidence Rejstříku trestů ČR. Výpis si vyžádá sám živnostenský úřad, tudíž jej tyto osoby nemusí k ohlášení nebo žádosti dokládat.

2. Občan jiného členského státu Evropské unie, EHP nebo Švýcarska  [§46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona]

Občané jiných členských států Evropské unie prokazují bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným autoritou státu, jehož jsou občany nebo autoritou členského státu posledního pobytu. Tyto osoby mohou bezúhonnost prokázat také výpisem z evidence Rejstříku trestů ČR s přílohou (obsahuje záznamy z členských států EU). Důležité upozornění! Ne všechny členské státy přílohu poskytují. Seznam členských států, které přílohou neposkytují, naleznete » zde. . Výše uvedené rejstříky (včetně RT ČR s přílohou) musí být k ohlášení nebo žádosti doloženy, pokud není členským státem posledního pobytu Česká republika. Doklad je platný 3 měsíce od vydání. Doklad o bezúhonnosti může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti.

3. Občan třetího státu [§46 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona]

Občané třetích zemí prokazují bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným autoritou státu, jehož jsou občany (výpis z evidence Rejstříku trestů ČR si obstará úřad sám). Pokud by stát takovýto doklad nevydával (vydává většina zemí světa – seznam má úřad k dispozici) postačuje čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem. Výše uvedené doklady musí být k ohlášení nebo žádosti doloženy. Doklad je platný 3 měsíce od vydání.
Kde získám živnostenské oprávnění?

Ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi můžete u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Pokud je podání bez závad živnostenský úřad vydá do pěti pracovních dnů výpis z živnostenského rejstříku.

Právo podnikat Vám vzniká dnem ohlášení živnosti, v případě žádosti o koncesi dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podrobný návod, jak ohlásit jednotlivé druhy živností, najdete na našich webových stránkách .

Jak si mohu zažádat o koncesi na taxislužbu?

Taxislužbu lze provozovat na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. O živnostenské oprávnění můžete zažádat u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu .

Podmínky pro získání živnostenského oprávnění jsou v případě české fyzické osoby následující:

  • Splnění všeobecných podmínek provozování živnosti stanovených v §6 živnostenského zákona (tzv. plná svéprávnost a bezúhonnost).
  • Neexistence překážky provozování živnosti podle §8 živnostenského zákona.

K vyřízení žádosti je potřeba:

  • Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla, pokud se bude sídlo lišit od trvalého bydliště, prohlášení nesmí být starší 3 měsíců.
  • Doklad o zaplacení správního poplatku ve výši 1000,- Kč při prvním vstupu do podnikání, 500,- Kč při dalším ohlášení živnosti/žádosti o koncesi (správní poplatek je možné uhradit v příjmové pokladně úřadu v hotovosti nebo bezhotovostní platbou).
  • Vyplnění přílohy vozidla (tzv. typ vozidla, spz atd.). Formulář dostanete k dispozici při podání žádosti u příslušného referenta.
  • Průkaz totožnosti.

Živnostenské oprávnění vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Živnostenský úřad žádá o stanovisko Odbor dopravních agend Magistrátu hl. m. Prahy (pokud je Vaše sídlo v Praze).

Dalším krokem, který musíte učinit (poté co získáte živnostenské oprávnění), je požádat příslušný dopravní úřad o zařazení vozidla , kterým hodláte zamýšlenou činnost vykonávat, do evidence vozidel taxislužby , vyřídit průkaz řidiče taxislužby a složit zkoušky z místopisu. Více informací Vám poskytne odbor dopravních agend, oddělení taxislužby .  Aktuality o taxislužbě naleznete zde .

Úřední deska

Nezobrazuje se úřední deska? Otevřít eDesku v novém okně.