Rodina, široká veřejnost, pamětníci, divadelní a filmoví příznivci se budou moci dnes naposledy rozloučit s hercem a režisérem Janem Kačerem.
Jeden z posledních tvůrců skvělé a nezapomenutelné divadelní éry šedesátých let, který zemřel minulý týden v nedožitých osmaosmdesáti letech byl nepřehlédnutelnou postavou činoherního a filmového světa. Byl jedním ze zakládajících členů Činoherního klubu, který se stal nejen divadelní, ale silnou kulturní a intelektuální platformou tehdejší doby. Na adrese Ve Smečkách 26 působilo v šedesátých letech minulého století nejžádanější divadlo všech dob, chodilo se sem na herce a na skvělé divadelní kusy.
Na jevišti i v zákulisí bylo možno pocítit herecký soubor jako pospolitou kompaktní partu. Jejich famózní představení na jevišti byla několikrát opakovaně navštěvována. Libuška Šafránková, Josef Abrhám, Pavel Landovský, Evald Schorm, Jiřina Třebická, Josef Somr, Nina Divíšková, celoživotní láska Jana Kačera, a mnozí další, byli základními kameny ansámblového divadla. Přátelé, kolegové, kamarádi ale i známí lidé se kterými se Jan Kačer třeba jen krátce potkal, o něm mluvili s láskou a radostí. A tak na něj budou jistě vzpomínat dál. Velmi si vážil přátelství, spravedlnosti, pravdy, cti a sounáležitosti. Na těchto základech stavěl nejen svou kariéru, ale i svůj osobní život. Neustoupil nikdy ničemu.
V době normalizace musel odejít z Prahy a působil v Ostravě. Po té se do Prahy vrátil oklikou přes spolupráci s Divadlem E. F. Buriana Na Poříčí (dnešní Archa). Od roku 1990 až do roku 2015 byl členem Národního divadla. Byl pevný a zásadový k sobě i k ostatním, rád obklopen "svými", celý život rád pracoval se stejnými lidmi. V rozhovoru s Janou Machalickou pro Lidové noviny uvedl: "Mám takovou podivnou touhu podržet věci, přátele, kontinuitu . Každé ztráty nebo konce něčeho je mi líto až k úzkosti".
S hereckým bardem, výjimečným divadelním a filmovým hercem a režisérem se můžete rozloučit v budově Národního divadla od 12 hodin ve středu 5. června.
Čest jeho památce!
